Když jsem byla dítě, tak jsem si na Vánoce přála mobilní telefon anebo počítač nebo alespoň tablet. Protože všichni děti v okolí už měly tablet nebo mobil anebo počítač, Zatímco já zase ne. A vůbec nechápu, proč já vždycky musím být ve všem poslední. Připadala jsem si někdy jako lůzr nebo outsider. Chtěla jsem být taky někdy první, že budu mít někdy nějakou novinku. Jenomže moji rodiče nebyli vůbec bohatí. Bylo opravdu zajímavé, že v naší ulici bylo devadesát procent bohatých rodin, jenom já a moje sousedka je jsme vůbec neměly tolik peněz. Jenomže sousedka měla pouze jenom jedno dítě, takže si pro něj taky mohla koupit opravdu všechno. Kamarádily jsme spolu, a tak jsem…

Asi jako každé malé dítě, taky já jsem toužila po tom, že jednoho dne budu mít vlastní počítač. V té době ještě sice počítač nebyl tak rozšířený jako dnes, ale toužila jsem po něm. A bylo to hlavně kvůli tomu, že moje nejlepší kamarádka už počítač měla. A sice byla pouze jenom jediná z ulice, která měla počítač, ale měla ho a je potom logické, že i já jsem ho chtěla. A samozřejmě že jsem ani nebyla jediná, kdo chtěl z ulice počítač. Chtěly ho úplně všechny děti. Taky kolikrát jsem o tom slyšela, že probíhaly nějaké hádky kvůli tomu, že někdo ulice má počítač, zatímco ostatní počítač nemají. Já…

Vždycky mě bavilo hrát různé hry. A to nejenom venku s přáteli, ale taky hlavně doma. A právě abych si mohla hrát různé hry doma, tak jsem samozřejmě potřebovala taky něco k tomu a taky někoho. Takže s bratrem jsme si velice rádi hráli hry na videohrách a později také na PlayStationu. Musím Vám říct, že nás to opravdu hodně bavilo a byli jsme oba dva rádi, že nám tohle rodiče pořídili. Jenomže jak už to, tak bývá, tak jsme se taky samozřejmě někdy začali o tohle hádat. Protože každý chtěl většinou hrát něco jiného a doma jsme měli videohry pouze jenom jedny. A stejně tak jako všichni ostatní. Bylo logické,…

Ono se řekne vymalovat, ale jakou barvu zvolit, aby to bylo pěkné, příjemné a navíc ještě aby ladily k sobě. To zase až tak jednoduché být nemusí. Když se podíváme do regálu s nabídkou malířských barev, která se přidává do základové bílé, tak je jich neuvěřitelné množství a upřímně ani informační cedule, jak budou barvy vypadat na zdi, moc nepomáhají. Není to snadné rozhodnutí, protože každá plastová lahvička nabízí ještě jiný odstín. Zvolit tmavší nebo světlejší? Nebo se podívat o regál dál, kde jsou již barvy připravené k nátěru. Inu tohle nevypadá moc dobře a dokonce mnohdy odcházíme pryč, s pocitem, že tohle si musíme ještě pořádně rozmyslet. Doba bílé…